Víte, proč lidé na hřbitovech šeptají o mrtvých jen v dobrém? Někteří zesnulí se totiž po smrti nezačnou rozkládat, nýbrž seschnou, kůže jim ztvrdne na pevnou skořápku a všechny kosti, zuby i vlasy zůstanou na místě.Takovým nebožtíkům se říká fexti a připisuje se jim schopnost probouzet se a zasahovat do světa živých, a to hlavně v případě, že jim živí neprojevují náležitou úctu. Ke zrození fexta dochází obvykle v kryptách klášterů a chrámů, kde bývají nejlepší podmínky pro vysušení a zachování mrtvého těla. Většina jich spočívá v míru, některým je však souzen úděl nemrtvého. I takový ale touží po klidu a trestají jeho narušení. Mniši proto do jejich krypt ukládají cenné relikvie, neboť věří že je fexti dokážou uhlídat před nezvanými návštěvníky. Někdy se také vysušená těla veřejně vystavují, aby odradila každého, kdo by chtěl vstoupit do budovy s nekalými úmysly. Jedná se o bytelné nestvůry, kterým není snadné jakkoli ublížit. Seschlé ostatky fextů jsou pevnější než ocel, a protože leží na svěcené půdě, nepomáhají proti nim ani vymítačská zaříkání. Bojí se však ohně, neboť jejich vysušená těla dobře hoří. Proto nenávidí ohnivce, a pokud se některý z nich objeví ve městě, kde odpočívá fext, kostelní zvon se sám od sebe rozezní na poplach. Stejně jednají, je-li na blízku nebezpečné vodní stvoření nebo blíží-li se povodeň - při delším namáčení by jejich tělo mohlo podlehnout rozkladu.
Jak jedná:
- Obvykle nevylézá z krypty. Dokud jej lidé nechávají spát, nikomu neubližuje.
- Někdy se pevně chytí neopatrného vykradače hrobů a pustí jej teprve poté, co je vše vráceno na původní místa, jinak ho pomalu rozdrtí ve svém sevření.
- Velmi jej popudí neúcta k mrtvým. Nejdrzejší poznámky na adresu nebožtíků trestá smrtí.
- Obvykle povstává z náboženských hodnostářů či mecenášů, jimž bylo vyhrazeno čestné místo v kryptě, a zachovává si nákolnost ke "své" církvi. Zpravidla jej proto udobří větší finanční obnos věnovaný "jeho" chrámu.
- Většinou nemluví, jsou však známy i případy upovídaných fextů.
Jak bojuje:
- Využívá momentu překvapení - v jednu chvíli leží strnule v rakvi, vzápětí pevně drží protivníka za ruku či hrdlo. Spoléhá na svou nezničitelnost, a koho se jednou chytil, toho se nepustí, dokud jej nezadusí či nepřiměje k poslušnosti.
- Proti více protivníkům volí zastrašování. S hrozivým skřípěním roztahuje ztuhlé prsty a záměrně pomalu se blíží k narušitelům, čímž jim zároveň dává možnost zavčasu prchnout. Teprve pokud zastrašování selže, či mu již nepřátelé něco ukradli, vrhne se do boje.
- Jako první zaútočí na toho, kdo nese pochodeň nebo lucernu a pokusí se oheň uhasit. V nastalé temnotě uzavře východ, aby mohl protivníky jednoho po druhém pochytat a zardousit či uvěznit v rakvích. Na ztuhlou mrtvolu dokáže být překvapivě rychlý a silný. Nedělá mu problém dostihnout unikajícího narušitele a přirazit jej mezi dveřmi či s ním mrštit přes celou kobku na schody vedoucí do nižších pater.