Povídá se, že spává na lůžku z kamenů, necítí chlad, nepohne s ním sebevětší vichřice a jeho oči vidí skrze mlhu i vánici. Zjevuje se na úbočích v podobě vousatého skřeta či obra zahaleného v kožešinách, obvykle s kyjem v ruce. Mění velikost podle výšky hor - poblíž štítů může být vyšší než ti nejvyšší z obrů, na vrchovině dosáhne ale sotva vzrůstu dospělého člověka a v údolích není nic víc než pouhým skřítkem. Hor, zvaný též horský duch, je pánem vrchů, skal a průsmyků. Jeho moc sílí s každým člověkem který se pokusí pokořit jeho hory a neuspěje - ať už zemře někde ve strži nebo se jen vrátí s nepořízenou. Proto horští duchové šíří pověsti o svých pohádkových pokladech a tajných zahradách plných bylin. Na odvážlivce, kteří se je vydají hledat, posílají bouře a krupobití, shazují kameny a laviny nebo se s nimi dokonce utkávají v soubojích na okrajích srázů a propastí. Každý hor je pánem určitého pohoří či hřebene, jehož nedotčenost a majestátnost chrání a je na ni pyšný. Nenávidí tedy proto stavitele hradů a lamače kamene, ale také veleobry, kteří často z pouhé kratochvíle rozbíjejí skalní stěny, zasypávají rokle a mění koryta potoků. Naopak dobré vztahy mívá s hlubinnými trpaslíky, jejichž tajnůstkářství pomáhá šířit kolem jeho panství opar tajemna. Vychází dobře též se skalními skřety, kteří jej nezřídka uctívají jako jednoho ze svých bohů.
Jak jedná:
Jak bojuje:
Jak jedná:
- Někdy prospí v klidu celé měsíce. Pak na dlouhý čas uzavře své soutěsky všem, kdo se s ním nedohodnou na průchodu.
- Nerad slyší své pravé jméno, jež je obvykle odvozeno od starého trpasličího či elfského názvu významného vrcholu či ostrohu. Je prozíravější jej oslovovat lidovou přezdívkou( Pan Johanes, Kamenný hrabě, Skalák, Železný Michal a td.)
- Nohy si omotává onucemi ze šlach nešťastníků, kteří ve střetu s ním zahynuli.
- Je moudré jej v případě vítězství ušetřit, neboť umí projevit vděčnost a na jeho slovo je spoleh. Naopak v případě smrti může na jeho místo dosednout nový běs.
Jak bojuje:
- Nejdříve sešle na poutníky bouři, krupobití, povodeň či letní sníh, které jim ztěžují viditelnost i pohyb, jemu však nevadí.
- Zjevuje se na okolních svazích, smíchem demoralizuje výpravu, kyjem sráží kameny, spouští laviny, otevírá průrvy nebo rozstřikuje sníh.
- V boji se rozhání kyjem, podráží jim nohy, vyráží zuby a zabíjí nákladní zvířata. Má obrovskou sílu v rukou, takže protivníky levačkou shazuje na zem, škrtí a vytrhává jim celé hrsti vlasů i vousů.
- Zvítězí-li, může přeživší ušetřit, provést je svými zahradami a propustit je, aby všude vyprávěli, co viděli. Obvykle však poznamená, aby jim lidé věřili - znetvoří jim obličej nebo rozdrtí končetinu.
- Pokud se mu nedaří, spustí vánici nebo poplaší stádo horských koz a v nastalém zmatku zmizí.