Vprostřed labyrintu stezek a zvířecích cestiček číhá jako pavouk netvor, který kdysi býval stromem - hmyzem prožraný, vykotlaný pahýl s dlouhými spáry roztaženými do všech stran. Koho zachytí do svých sukovitých tenat, tomu se zmatou všechny cesty a spleť pěšinek se mu stane hrobem. Některé stromy po svém poražení neumírají - při životě je drží sžíravá touha po pomstě. Z projasněných mýtin se stáhnou do temných hvozdů nebo mlhavých bahnisek. Pouhým dotykem šálí mysl, a koho se jim podaří aspoň na chvíli zachytit, ten je v lesích naprosto ztracen. Proti jejich kouzlům je prý možné se bránit obutím bot naopak či chůzí pozpátku, případně vyčkáním na místě do nejbližšího kohoutího zakokrhání. Bludný kořen je ochoten do svých džav nalákat jakoukoli lidožravou bytost, která příliš neškodí stromům. V jeho blízkosti častěji řádí lidožraví medvědi a vrrci, korunách stromů se rozprostírají sítě obřích pavouků a bludné stezky obvykle končí v doupěti hejkalů a vlkodlaků, či před kostěným plotem baby jagy. Té prý bludné kořeny slouží místo hlídacích psů. Mohou se stát i pomocníky lidského ochránce lesa, ovšem za udržování pouta se platí mrtvými dřevorubci a uhlíři.
Jak jedná :
Jak jedná :
- Má spadeno na osamělé lovce, poutníky a především na ty, kdo nesou pilu nebo sekeru. Bývá shovívavější k přírodním národům, může však jednat i z vůle jiné bytosti, a potom nešetří nikoho.
- Skupinku lidí se pokusí rozdělit buď lákadlem - na zlaťák stranou u cesty málokdo upozorní své druhy - nebo hádkou - ovládnutá postava si je jistá, že ví kudy vede cesta, a pokud ji chce někdo přesvědčit o opaku, začne v ní po chvíli hlodat podezření, že se ji ostatní snaží zmást, něco před ní tají nebo ji chtějí schválně nalákat třeba do bažiny.
- Moc kořene se láme se svítáním i soumrakem. Proto se vždy snaží, aby jednou zmámená oběť byla v těchto chvílích znovu na dosah, nebo již mrtvá.
- Nemá rád oheň, až sám hoří špatně, a má strach z druidů, protože dokážou ovládnout jeho tělo.
- Jeho zbraní je strach z neznáma. Jedná tak, aby si protivníci vůbec nebyli vědomi, že proti nim stojí. Oběti za sebou uslyší šeptání, zakopnou o kořen, který na cestě ještě před chvílí nebyl, něco jim zaťuká na rameno, a když se otočí, vidí jen starý pařez.
- Prchajícího nechá běžet, často však přivolá iluzi šramotu v křoví, horkého dechu na zátylku, nebo svítících očí ve tmě, aby se zoufalá oběť rychleji vyčerpala úprkem.
- Pokud se o něm nepřátelé dozvědí, stáhne všechny kořeny a jako mnohonohý pavouk na nich utíká do úkrytu, aby mohl nečekaně zaútočit ze zálohy.
- Je-li zatlačen do kouta, drží si nepřátele od těla tím,že jim kořeny spoutá nohy, škrtí je nebo stahuje do močálu, pokud je nějaký poblíž. Pokud se mu však naskytne příležitost, uteče a splyne s okolím.