Vesničané je nazývají stepními skřety.Ne, že by jim snad polkani byli podobní, ale v očích prostých rolníků jsou také pronárodem bez duše, jehož jediným cílem je ztrpčovat ostatním život. Od pasu nahoru lidmi, od pasu dolu zvířaty, brázdí na čtyřech rychlých nohou vysoká traviska východních stepí a číhají na kupecké karavany nebo přepadávají nedostatečně opevněné vesnice.za jejich skalpy, typické tím, že na zátylku přecházejí v srst, se v mnoha krajích platí stříbrem. Polkani se ve skutečnosti dělí na dva druhy. Ti menší zvaní též " divocí", mají psí tělo velikosti vlčáka a lidský trup podobný hobitům. Výška jim umožňuje schovat se v trávě a keřích, čehož využívají na válečných výpravách. Psí polkani jsou draví, útoční a na svou velikost překvapivě silní.Vůdcem bývá nejschopnější válečník a lupič a každý mimo smečku t už zvíře nebo člověk, je pro ně možný úlovek.Nejhorší vztahy mají s Hobití hordou - často zápasí o stejná loviště, přetahují se o kořist z přepadených karavan a navzájem se ochuzují o výpalné v okolních usedlostech. Jediní, s kým se divocí polkani dokážou domluvit, jsou jejich konští příbuzní. Směňují s nimi úlovky za zbraně, které sami neumějí vyrobit. Konští neboli velcí polkani vedou mírumilovné životy řemeslníků. Ač mají sklony k povýšenosti, dokážou dát člověku dobrou radu či poskytnout pomoc. Navíc oplývají neobvyklou zručností a jejich výtvory jsou velmi ceněny. Kvůli všeobecnému strachu z polkanů s nimi však málokdo obchoduje, takže jim nezbývá nic jiného než směňovat zboží se svými divokými soukmenovci. To si mnozí lidé vykládají jako záměrnou podporu a nenávidí velké polkany stejně jako ostatní. Říká se, že velcí polkani ovládají stará kouzla, s jejich pomocí dokáží vyléčit i smrtelná zranění, a že čarovné vlastnosti dokáží propůjčit i svým výrobkům. Mezi lidmi se vypráví, že zkřížením koňského a psího polkana vznikne tvor, který má na předních nohách drápy a na zadních kopyta. Existují dokonce legendy o polkanech s tělem rysa, medvěda či obrovského ještěra, ale jsou to spíše jen báchorky.
Jak jedná:
Jak bojuje:
Jak jedná:
- Velcí polkani jsou sice namyšlení ale přátelští. Jen s jezdci jednají chladně a jejich zvířaty opovrhují.
- Ti divocí jsou naopak odměření. Člověk je pro ně kořist. Šanci vzbudit u nich trochu důvěry mají jen lidí věrní svým psům a psi věrní svým lidem.
- Koňští polkani rádi obchodují s lidmi , jejich psí příbuzní se jim v tom naopak snaží zabránit, aby si udrželi výhodnou pozici jediného odběratele zboží.
- Každý polkan má na prvním místě své stádo či smečku.Nejtěžším trestem je vyhnanství a osamělí polkani jsou terčem ústrků všech ostatních.
- Jsou pyšní a urážky smývají krví.Nejvíce je rozčílí, označí-li je někdo za zvířata.
Jak bojuje:
- Koňští polkani se boji vyhýbají. Pokud je však útočník zaskočí, bude nemile překvapen jejich silou a rychlostí. Mnozí navíc obratně zacházejí s kovářským kladivem či řezbářskými noži.Snaží se způsobit hned první ranou tak těžké zranění, aby protivníka zastavilo.
- Psí polkani bojují ve smečkách. Část skupiny odvede pozornost a druhá zaútočí ze zálohy. Někdy nepřátele ohrožuje jediný střelec, a když se na něj vrhnou, nabodají se na náhle vztyčená kopí jeho druhů schovaných ve vysoké trávě, nebo se propadnou do vyhloubených pastí.
- Základní jednotkou jsou dokonale sehrané páry. Polkan se štítem kryje soupeři výhled a skloní se přesně ve chvíli, kdy zpoza něj jeho druh bodne kopím. Jeden předstírá vrhání oštěpu a ve chvíli, kdy protivník uskočí, jej druhý vrhne doopravdy.
- Víří prach, aby zhoršili viditelnost a rozkašlali soupeře. Rozmáchnou se zbraní, ale vzápětí zasadí úder drápy a naopak. Nenápadně ustupují tak, aby protivník stoupl na kovového ježka, kterého upustili na zem, zakopl o připravené lano, nebo o travou maskovaný kámen.
- Neudolají-li soupeře rychle, ustupují. Pokud však brání své druhy , vytrvají do posledního dechu.