Jméno a Příjmení: Priscilla
Věk: Neznámý
Rasa: Nemrtvý
Strana: Neutrální (větší sklon ke zlu, ale jedná sama za sebe a své potřeby)
Zaměstnání / Povolání: Nekromancer
Schopnosti:
Vyvolávání nemrtvých; 3 druhy nemrtvých
· Kostlivci a zombie se liší svou mocí i možnou inteligencí, kterou mají. Jsou dokonale imunní na jedy a bodné zbraně. Většina z nich je bez vlastní mysli a vůle, ti kteří vznikli na bojišti bývají dokonce oděni do zbytků oděvu či zbroje. Pokud Nekromág použije k vyvolání těla mrtvého, kdy je ještě zachovalý, vznikne zombie, hrozivější a silnější varianta nemrtvého. K boji jim slouží zbraně, pokud se jedná o lidi.
· Přízraky jsou zlí a násilní duchové závidící živým jejich štěstí - i když jsou neustále posedlí hněvem a nenávistí k životu. Vysávají z nepřátel životní síly, tudíž se k fyzickému násilí vyloženě neschylují.
· Golemové jsou velmi mocné stvoření magického původu. Jen ti nejmocnější mágové jsou schopni vyvolat tyto hrozivé kreatury. Vyvolávání golemů se zařazuje do nekromancie - temné magie. Existují tři různé druhy golemů, jsou to Ohnivý, Kamenný a Ledový. Na každého golema platí jiná zbraň, zatímco kamenného golema bylo třeba zlikvidovat tupou zbraní (např. sekyrou a nebo kladivem), na ohnivého golema platí vodní magie a na ledového zase ohnivá magie.
Vysávání života
· Pasivní schopnost, která dovoluje po styku holých rukou s živým tvorem vysát jeho život, a tak se omladit a zachovat své tělo po dlouhou dobu.
Logicky, menší zvířata vysaje rychle, ale je toho málo, co do sebe dostane. Podle postupného objemu stvoření to také trvá a tolik toho do sebe nasaje. Nemusí nutně vysát vše, ale zanechává to značně viditelné stopy na oběti (pohublost, vrásky, bledost, vypadávaní vlasů a srsti). Lze to omezit rukavicemi z jakéhokoliv materiálu, které zabrání styku a tím i využití schopnosti.
· Zděděná schopnost ze strany matky.
O postavě: "Ach, krásná Lorelai.. Škoda tvého života, tvého nadání a smyslu pro život. Ve tvém lůně se líhne plod. Nemoc, jenž tě zžírá zevnitř a za živa. Má lásko, odpusť mi, že já - slaboch - nedokázal tě ochránit a jen, hloupě jsem žárlil," řekl šlechtic, který držel svou nastávající za ruku a tiše jen doufal, že se jeho milá probudí z věčného spánku.
Ano, tak by se daly také popsat dny před narozením dítěte. Ne moc šťastným, jak se zdá. Žena, o jenž se povídá v úryvku, byla mladá hraběnka, manželka váženého muže, kterého si lidé cenili pro jeho dobré srdce. Žena skomírala na vážnou nemoc. Mnozí také měli o ní pochybnosti, že se stýká v nekromantském kultu a její těhotenství brali jako špatné znamení. Šlechtic byl zaslepený láskou a veškeré pomluvy házel stranou. Způsobilo to, že lidé začali z vesnice z okolí zámku odcházet do jiných vesnic a měst. Hrabě byl natolik zaměstnaný svou ženou, že si ani nevšiml zmizení služebnictva.
Přišel den D. Hrabě se v celém zámku staral jen o sebe a svou milovanou, osamocený jen doufal v Boha a zázrak. Jenže Bůh neexistuje a jeho víra mu nedovolovala pochybovat o jeho existenci.A přeci jen, způsob záchrany ženy se našel. Lorelai nebyla ta sladká, láskyplná žena, jakou si mladý hrabě představoval. Chtěla bohatství, skvělé zázemí a ochrannou ruku. To vše se ztrácelo, a tak pro ni nic navíc neznamenal. Ruku natáhla k jeho tváři a přitáhla si ho k polibku. Byl to polibek smrti, polibek, který mu vysál všechen život. Lorelai potřebovala jen další oběť k obnovení svého života, když teď ještě nosila dítě hraběte ve svém lůně. Nemohla ovšem zvládnout sama celý zámek, a tak, po několika dnech, kdy mužské tělo nahnilo, proklela ho magií a nechala oživit. Nekromancií. Bývalý muž byl už pouhým nástrojem a služebníkem. Zámek se stal základnou pro kult nekromancerů, který se občas s Lorelai střetával a vyčkávali na narození jejich budoucí patronky, požehnaného dítěte.
Když konečně žena porodila krásnou dívenku, modrookou blondýnku, všichni byli nadšeni. Dívka byla čistá a nezkažená magií, kterou do sebe soukala celé léta matka.Až pak, když dívenka povyrostla
o pár let a byla schopná chodit, mluvit, mohla se začít učit. Od počátků, kde to začínalo čtením a psaním, až do dospělosti po pokročilou nekromancii. Bohužel, mnoho nekromágů nepřežívalo. Ti, kteří odcestovali mimo zámek a vesnici, po většinou skončili upalování a vyzabíjeni. V zámku také moc nepřežívali. Matka skonala mezi prvními, kdy se ji nedostávalo přísunu života, a tak byla závislá pouze na své učitele. I tělo otce se rozsypalo společně po boku ženy, které celé léta sloužil.
Zajímavosti: Nekromancie je temná magická věda mající mnoho prvků. Nekromancii mohou provozovat jen mágové sloužící zlu či sobě, jelikož jakémukoliv dobrému čaroději se oživování mrtvých těl přímo hnusí, z toho plyne, že nemrtvé nikdy nemůže vyvolávat elf. Pro mágy to je zakázanou a ilegální formou magie.
Je hojně používáno slovo nekromág symbolizující kohokoliv, kdo tato kouzla používá. Nekromanti jsou sesílatelé arkánní magie, kteří manipulují silou smrti a postupně jsou jí sami pohlceni - obvykle se nakonec sami stanou nemrtvými. Postupem času se mění, jejich pleť je sinalá, oči prázdné, mění se barva vlasů, pokud jim zůstanou. A jistě, nezapomeňme na to, že dříve či později každého nekromanta prozradí pach, co se kolem něj začne šířit. Hniloba je to nejpřívětivější slovo k popisu onoho odéru. Nekromancii lze použít k rekonstrukci masa a kostí nemrtvých stvůr, a tak je znovu uvést do "funkčního stavu" i poté, co byly zničeny. Proto speciálně silné kostěné golemy nekromanté i po zničení zkoušejí "posbírat" pro další použití. Stejně tak naši... spojenci Opuštění... nepohrdnou rezervními částmi těla, kdekoli je najdou.
Nekromant je větev kouzel zabývající se speciálně nemrtvými. Podmínkou pro volbu nekromanta je zákoně nebo zmateně zlé přesvědčení. Nekromanti jsou ostatními mágy nenáviděni a že neexistují žádné oficiální školy tohoto odvětví. I prostý lid nekromanty nenávidí (nazývají je černokněžníky) a prakticky všude jsou nevítaní a často i upalovaní (pokud je lidé poznají – přiznejme, že jejich představa o černokněžníkovi je velmi pohádková). Nekromanti mají rádi černou barvu, můžou i šedivou, nemají žádný styl oblékání, většinou se snaží nebudit dojem nekromanta.
A jak si lidé nekromanta představují? Oděného buď v černé kápi, nebo černém koženém oblečení zdobeném kůstkami, ověšeného amulety s ebenovou holí zakončenou lebkou. Pleť má bledou, je hubený, kostnatý. A samozřejmě je z něj cítit zlo, svítí mu oči a páchne smrtí. Pravda je, že drtivá většina nekromantů tráví většinu svého života v podzemních kobkách, takže jejich kůže je opravdu velmi bledá. Černou barvu mají rádi, stejně jako kostěné ozdoby, ale na veřejnosti je nenosí (kromě zvláštních příležitostí – kvůli efektu). Málokdy potkáte nekromanta oděného do lehkého oblečení teplých barev.
Jak žije nekromant mezi nemrtvými, v temných kobkách, vypěstuje si nechuť ke slunci. Mimo to jsou nekromanti velmi silně připojeni na pramen temné energie, takže jim bílá kouzla ubližují (v pradávných foliantech se píše dokonce i o přemocných nekromantech, kteří byli zranitelní kouzlem bílá střela), dále jim způsobuje nepříjemnosti (pálení kůže, po požití i zvracení, křeče) svěcená voda.
Nick: TheSacrifice
Věk: Neznámý
Rasa: Nemrtvý
Strana: Neutrální (větší sklon ke zlu, ale jedná sama za sebe a své potřeby)
Zaměstnání / Povolání: Nekromancer
Schopnosti:
Vyvolávání nemrtvých; 3 druhy nemrtvých
· Kostlivci a zombie se liší svou mocí i možnou inteligencí, kterou mají. Jsou dokonale imunní na jedy a bodné zbraně. Většina z nich je bez vlastní mysli a vůle, ti kteří vznikli na bojišti bývají dokonce oděni do zbytků oděvu či zbroje. Pokud Nekromág použije k vyvolání těla mrtvého, kdy je ještě zachovalý, vznikne zombie, hrozivější a silnější varianta nemrtvého. K boji jim slouží zbraně, pokud se jedná o lidi.
· Přízraky jsou zlí a násilní duchové závidící živým jejich štěstí - i když jsou neustále posedlí hněvem a nenávistí k životu. Vysávají z nepřátel životní síly, tudíž se k fyzickému násilí vyloženě neschylují.
· Golemové jsou velmi mocné stvoření magického původu. Jen ti nejmocnější mágové jsou schopni vyvolat tyto hrozivé kreatury. Vyvolávání golemů se zařazuje do nekromancie - temné magie. Existují tři různé druhy golemů, jsou to Ohnivý, Kamenný a Ledový. Na každého golema platí jiná zbraň, zatímco kamenného golema bylo třeba zlikvidovat tupou zbraní (např. sekyrou a nebo kladivem), na ohnivého golema platí vodní magie a na ledového zase ohnivá magie.
Vysávání života
· Pasivní schopnost, která dovoluje po styku holých rukou s živým tvorem vysát jeho život, a tak se omladit a zachovat své tělo po dlouhou dobu.
Logicky, menší zvířata vysaje rychle, ale je toho málo, co do sebe dostane. Podle postupného objemu stvoření to také trvá a tolik toho do sebe nasaje. Nemusí nutně vysát vše, ale zanechává to značně viditelné stopy na oběti (pohublost, vrásky, bledost, vypadávaní vlasů a srsti). Lze to omezit rukavicemi z jakéhokoliv materiálu, které zabrání styku a tím i využití schopnosti.
· Zděděná schopnost ze strany matky.
O postavě: "Ach, krásná Lorelai.. Škoda tvého života, tvého nadání a smyslu pro život. Ve tvém lůně se líhne plod. Nemoc, jenž tě zžírá zevnitř a za živa. Má lásko, odpusť mi, že já - slaboch - nedokázal tě ochránit a jen, hloupě jsem žárlil," řekl šlechtic, který držel svou nastávající za ruku a tiše jen doufal, že se jeho milá probudí z věčného spánku.
Ano, tak by se daly také popsat dny před narozením dítěte. Ne moc šťastným, jak se zdá. Žena, o jenž se povídá v úryvku, byla mladá hraběnka, manželka váženého muže, kterého si lidé cenili pro jeho dobré srdce. Žena skomírala na vážnou nemoc. Mnozí také měli o ní pochybnosti, že se stýká v nekromantském kultu a její těhotenství brali jako špatné znamení. Šlechtic byl zaslepený láskou a veškeré pomluvy házel stranou. Způsobilo to, že lidé začali z vesnice z okolí zámku odcházet do jiných vesnic a měst. Hrabě byl natolik zaměstnaný svou ženou, že si ani nevšiml zmizení služebnictva.
Přišel den D. Hrabě se v celém zámku staral jen o sebe a svou milovanou, osamocený jen doufal v Boha a zázrak. Jenže Bůh neexistuje a jeho víra mu nedovolovala pochybovat o jeho existenci.A přeci jen, způsob záchrany ženy se našel. Lorelai nebyla ta sladká, láskyplná žena, jakou si mladý hrabě představoval. Chtěla bohatství, skvělé zázemí a ochrannou ruku. To vše se ztrácelo, a tak pro ni nic navíc neznamenal. Ruku natáhla k jeho tváři a přitáhla si ho k polibku. Byl to polibek smrti, polibek, který mu vysál všechen život. Lorelai potřebovala jen další oběť k obnovení svého života, když teď ještě nosila dítě hraběte ve svém lůně. Nemohla ovšem zvládnout sama celý zámek, a tak, po několika dnech, kdy mužské tělo nahnilo, proklela ho magií a nechala oživit. Nekromancií. Bývalý muž byl už pouhým nástrojem a služebníkem. Zámek se stal základnou pro kult nekromancerů, který se občas s Lorelai střetával a vyčkávali na narození jejich budoucí patronky, požehnaného dítěte.
Když konečně žena porodila krásnou dívenku, modrookou blondýnku, všichni byli nadšeni. Dívka byla čistá a nezkažená magií, kterou do sebe soukala celé léta matka.Až pak, když dívenka povyrostla
o pár let a byla schopná chodit, mluvit, mohla se začít učit. Od počátků, kde to začínalo čtením a psaním, až do dospělosti po pokročilou nekromancii. Bohužel, mnoho nekromágů nepřežívalo. Ti, kteří odcestovali mimo zámek a vesnici, po většinou skončili upalování a vyzabíjeni. V zámku také moc nepřežívali. Matka skonala mezi prvními, kdy se ji nedostávalo přísunu života, a tak byla závislá pouze na své učitele. I tělo otce se rozsypalo společně po boku ženy, které celé léta sloužil.
Zajímavosti: Nekromancie je temná magická věda mající mnoho prvků. Nekromancii mohou provozovat jen mágové sloužící zlu či sobě, jelikož jakémukoliv dobrému čaroději se oživování mrtvých těl přímo hnusí, z toho plyne, že nemrtvé nikdy nemůže vyvolávat elf. Pro mágy to je zakázanou a ilegální formou magie.
Je hojně používáno slovo nekromág symbolizující kohokoliv, kdo tato kouzla používá. Nekromanti jsou sesílatelé arkánní magie, kteří manipulují silou smrti a postupně jsou jí sami pohlceni - obvykle se nakonec sami stanou nemrtvými. Postupem času se mění, jejich pleť je sinalá, oči prázdné, mění se barva vlasů, pokud jim zůstanou. A jistě, nezapomeňme na to, že dříve či později každého nekromanta prozradí pach, co se kolem něj začne šířit. Hniloba je to nejpřívětivější slovo k popisu onoho odéru. Nekromancii lze použít k rekonstrukci masa a kostí nemrtvých stvůr, a tak je znovu uvést do "funkčního stavu" i poté, co byly zničeny. Proto speciálně silné kostěné golemy nekromanté i po zničení zkoušejí "posbírat" pro další použití. Stejně tak naši... spojenci Opuštění... nepohrdnou rezervními částmi těla, kdekoli je najdou.
Nekromant je větev kouzel zabývající se speciálně nemrtvými. Podmínkou pro volbu nekromanta je zákoně nebo zmateně zlé přesvědčení. Nekromanti jsou ostatními mágy nenáviděni a že neexistují žádné oficiální školy tohoto odvětví. I prostý lid nekromanty nenávidí (nazývají je černokněžníky) a prakticky všude jsou nevítaní a často i upalovaní (pokud je lidé poznají – přiznejme, že jejich představa o černokněžníkovi je velmi pohádková). Nekromanti mají rádi černou barvu, můžou i šedivou, nemají žádný styl oblékání, většinou se snaží nebudit dojem nekromanta.
A jak si lidé nekromanta představují? Oděného buď v černé kápi, nebo černém koženém oblečení zdobeném kůstkami, ověšeného amulety s ebenovou holí zakončenou lebkou. Pleť má bledou, je hubený, kostnatý. A samozřejmě je z něj cítit zlo, svítí mu oči a páchne smrtí. Pravda je, že drtivá většina nekromantů tráví většinu svého života v podzemních kobkách, takže jejich kůže je opravdu velmi bledá. Černou barvu mají rádi, stejně jako kostěné ozdoby, ale na veřejnosti je nenosí (kromě zvláštních příležitostí – kvůli efektu). Málokdy potkáte nekromanta oděného do lehkého oblečení teplých barev.
Jak žije nekromant mezi nemrtvými, v temných kobkách, vypěstuje si nechuť ke slunci. Mimo to jsou nekromanti velmi silně připojeni na pramen temné energie, takže jim bílá kouzla ubližují (v pradávných foliantech se píše dokonce i o přemocných nekromantech, kteří byli zranitelní kouzlem bílá střela), dále jim způsobuje nepříjemnosti (pálení kůže, po požití i zvracení, křeče) svěcená voda.
Nick: TheSacrifice