Její uhrančivé oči s úzkou souvislou zornicí nikdy nezamrkají. Její zuby nesou jed, její jméno je nadávka i prokletí. Zmije. Už samotné to slovo zní syčivě, nepřátelsky, zlověstně. Nenápadný had s klikatou čárou na hřbetě je lidmi odedávna považován za posla zla.Na rozdíl od většiny hadů vydrží i chlad a dokáže vyšplhat i vysoko do hor nebo přežít daleko na severu. Šamani tvrdívají, že na chytání myší je lepší než kočka. Snad proto prý na sebe občas berou hadí podobu i domácí bůžkové. O zmiji se také vykládá, že z jejího jedu vaří čarodějnice lektvary nebo že dokáže svýma očima uhranout. Na vesnicích kolují povídačky o hadu se zlatou korunou. Obvykle je považován za krále plazů a předpokládá se, že má po lese poschovávané tajné poklady. Při jednání s ním nikdy nevíte, jaké jsou jeho skutečné úmysly - z nehybné šupinaté tváře se nedají vyčíst emoce a syčivý mámivý hlas vždy skrývá stopu hrozby. Říká se, že zná každý lesní kout a vývrat a že ovládá dávná kouzla, kterými snadno svede člověka do záhuby. Také se vyzná v bylinách, jedech i magických kovech. Mívá dobré vztahy s permoníky, kterým prý hlídá drahokamy.
Jak jedná :
Jak bojuje:
Jak jedná :
- Pokud slyší člověka přicházet, odplazí se pryč.
- Ráda se sluní na prohřátých kamenech jižních strání.
- Na zimu zalézá do doupat a objeví se až na jaře.
- Mluvící zmije je nevyzpytatelná, ale někdy se říká, že s dobrými lidmi jedná dobře, se zlými zle.
Jak bojuje:
- Když ji někdo překvapí, může se pokusit o zastrašování - výhružně se vztyčí a předstírá výpady.
- Při obraně nepoužívá tolik jedu, protože si musí nechat zásoby na lov.
- Chňapá útočníkům po nohách, ale pokud se k ní skloní, kousne i výš.Pak se prosmýkne do skuliny mezi kameny a zmizí.
- Mluvící zmije bojuje pomocí zastrašování a iluzí. Nedaleko se začnou ozývat hlasy volající o pomoc.